Výživa
Pár slov o výživě azavaka – jak předejít růstovým i jiným problémům
Azavak má několik zvláštností v oblasti jak anatomické, tak i funkční, které vznikly v průběhu vývoje plemene v důsledku podmínek, ve kterých toto plemeno žilo. Přesto, že je azavak chován mimo svou domovinu již téměř čtyřicet let, tyto zvláštnosti si plemeno zachovalo dodnes a je třeba na ně brát ohled.
Azavaci mají v zemi původu již celá staletí výživu s nízkým obsahem bílkovin. Mají téměř stejné složení potravy jako jejich majitelé, založené na prosu a kozím mléce, a jejich trávicí ústrojí je na takové podmínky uzpůsobeno. Také organismus téměř všech azavaků produkuje po celý život enzym, který je schopen štěpit laktózu (mléčný cukr). Většina psích plemen má tuto schopnost pouze v raném věku, když se živí mateřským mlékem.
Právě toto je důvod, proč většina azavaků může přijímat mléko po celý život, aniž by jim to způsobilo průjmy a další trávicí obtíže. Také obsah bílkovin v jejich potravě je nižší než v průměrné psí stravě, jelikož dostávají jen jáhlovou kaši a mléčné výrobky a naprosté minimum masa. Jsou na takové podmínky geneticky uzpůsobeni a rovněž také zde v Evropě bychom je neměli překrmovat suchým krmivem s vysokým procentem bílkovin nebo velkým množstvím masa, protože by to mohlo způsobit vážné zdravotní problémy, například ve štěněčím věku problémy růstové (nesprávné postavení předních končetin). Při nadměrném přísunu bílkovin psi rostou příliš rychle, což může vést k poškození vazů, a to zvláště pokud se k tomu ještě přidá příliš velká nadváha. Štěně azavaka by mělo být štíhlé (ovšem také ne příliš hubené).
Pokud je štěně krmeno průmyslovými krmivy, jeho běžnou dietu by mělo tvořit krmivo řady junior s nižším obsahem bílkovin (to znamená minimálně 25 % bílkovin, rozhodně celkově ne přes 30%), které se podává namočené a nasáklé ve směsi vlažné vody a mléka nebo mléčných výrobků, jako je tvaroh, jogurt, kyselé mléko. Nižší obsah bílkovin rozhodně neznamená nižší kvalitu krmiva! Kysané mléčné výrobky jsou všeobecně lépe stravitelné než pouhé mléko, zvláště kravské, které má vysoké procento tuku. Na druhou stranu, pokud by obsah bílkovin v krmivu byl výrazně nižší, může dojít až ke vzniku nutriční anémie se všemi důsledky tohoto onemocnění.
Do krmení je možné přidávat ovoce nebo zeleninu, jako banány, mrkev, atd., a někdy jáhlovou kaši nebo těstoviny nebo hnědou rýži a něco málo syrového (nebo pokud chcete, vařeného) masa, kuřecího nebo mletého hovězího či syrové hovězí dršťky, které rovněž podporují trávení, nebo směs hovězího masa. Pokud jde o přidávání syrového masa, z hygienických důvodů je vhodné ho nechat hluboce zmrazit a podávat až po opětovném rozmrazení. Většinou se štěňata krmí třikrát denně až do věku šesti měsíců, a po té během celého života dvakrát denně. Rozdělení krmné dávky u dospělého psa je vhodné nejen kvůli lepšímu trávení, ale rovněž jako krok k prevenci dilatace (nafouknutí) a torze (přetočení) žaludku. Jedná se o velice nebezpečné onemocnění, které se řeší rychlým chirurgickým zásahem. I v případě okamžité veterinární pomoci bývá u torze žaludku úmrtnost 33%. Sice se jedná o onemocnění typické pro velká plemena, jako jsou dogy, irští vlkodavi, němečtí ovčáci, rhodeští ridgebaci apod., a u azavaků se vyskytuje velice vzácně, ovšem nebezpečí jeho vzniku nelze podceňovat. Ze stejného důvodu by dospělý pes měl mít po krmení minimálně hodinu až dvě klidový režim (žádné hraní, honění, skákání… ).
Azavaci jsou pro takový způsob krmení geneticky uzpůsobeni již z oblasti původu a my bychom se měli snažit v tom pokračovat, abychom se vyhnuli zdravotním potížím. Přiložené fotografie ilustrují stav štěněte azavaka, které bylo u chovatele krmeno výše uvedeným způsobem a předáno novému majiteli ve vynikajícím zdravotním stavu. Ovšem nový majitel ve snaze psíkovi „přilepšit“ dietu změnil a krmil ho velkým množstvím syrového masa, jelikož mu to dle jeho názoru připadalo pro masožravou šelmu přirozenější. Takže zcela náhle toto štěně prodělalo proteinový „šok“ a objevily se u něj růstové problémy s předními končetinami pouhé tři týdny po té, co k novému majiteli přišlo. Jednalo se o počáteční stádium syndromu Radius Curvus, kdy dochází k předčasnému zastavení růstu loketní kosti, zatímco kost vřetenní dále roste. V důsledku toho dojde na principu tětivy a lučiště k ohýbaní kosti vřetenní (obě kosti jsou společně shora i zdola uzavřeny společnými klouby – loket a zápěstí). Výsledkem je pokřivení předloktí, vytočení tlapky ven (tlak radia z mediální strany karpu) a bolestivost lokte (distrakce radia a ulny). Samozřejmě u každého štěněte se takto extrémní reakce neobjeví, ale tato možnost zde je. Vzhledem k tomu, že genetická dispozice k těmto potížím u azavaka existuje a v některých liniích se v posledních letech objevuje, avšak zatím není v chovu zmapována, je třeba kromě pečlivého výběru zvířat k chovu dbát zvýšené opatrnosti a k vytvoření takových problémů nepřispívat nevhodným složením potravy.
Na základě materiálů od MVDr. Gabriele Meissen zpracovala a doplnila Jana Vrbacká
