Naše Akhami
Narozena 20.5.2007
S Akhami jsem se poprvé setkala, když jí byly čtyři týdny. Náš plán byl vzít si jejího krásného zlatého brášku Tamzakha, a i když mě to k drobné žíhané fenečce neodolatelně přitahovalo od chvíle, kdy jsem se dozvěděla, že přišla na svět, zakázala jsem si na ni myslet. Tamzakh byl krásný, komunikativní, beze známek plachosti, okamžitě se ke mně přihrnul a šplhal se mi na klín. Jeho sestřička byla daleko víc zdrženlivá a já si říkala, že to bude dost složitá bytůstka. To bylo něco pro mě. Mám ráda složité duše. Jenže byla zadaná. Pak se ale týden předtím, než jsme si pro Tamzakha měli jet, změnila situace, budoucí majitelka si Akhami vzít nemohla, a já dostala nabídku, aby šla k nám. Tamzakh mohl jít k velice osvědčené a léty prověřené azavakářce, která trvala na tom, že nechce fenku. Připadala jsem si rozpolcená, doma bylo všechno nachystáno pro Tamzakha, těšili jsme se na něho, už jsme ho měli rádi… ale na druhé straně tahle malá Akhami… co kdyby si ji vzal někdo, kdo tu její komplikovanou dušičku nepochopí… nebude ji mít rád tak, jak si zaslouží… No, i nějaká ta slzička při rozhodování ukápla. A týden na to jsme vyrazili k Mnichovu pro malou Akhášku a já téhle výměny nezalitovala ani na vteřinu.
Miluji Akhami. Má nádhernou duši. Je plachá i odvážná, křehká i drsná, milující, poddajná i divoce nezávislá. Veselá. Bláznivá. Upovídaná. Má pravé instinkty polodivoké bytosti, která mi dává důkazy o své lásce způsobem, který mi bere dech. Dokáže mě rozesmát. Nutí mě přemýšlet o vztazích, o lidech a psech a přírodě, o tom, jak si zasloužit důvěru téhle krásné bytůstky se zranitelným nitrem. Má pronikavou inteligenci, bystrost a schopnost se učit, kterou jsem u žádného psa, kterého jsem měla, nepoznala. Je nesmírně zvědavá, jako každý správný azavak. Patří ke mně a já jsem šťastná, že ji mám. Je to pejsek za odměnu a já nevím, čím jsem si ji zasloužila.
Náhledy fotografií ze složky Akhami
